same shit different day

5. prosince 2012 v 21:56 |  screams in the night
zejtra je ples a já na něj jdu furt stejně tlustá...
achjo. někdy si říkám, že mi to vlastně sluší, někdy se nemůžu ani vidět.
znáte to.
175 cm/63 kg, fujky
furt to nechce klesnout, ikdyž se denně (většinou) držim kolem 600 až 800 kcal a cvičím.
ale mám pas užší než kdy dřív, jen to díky mé výšce není až tak vidět. míry mám teď 93-67(8)-92 přibližně. prsa fajn, pas fajn, boky vlastně fajn, ale velká prdel .D
žijte blaze
 

enthusiastic

2. srpna 2012 v 16:20 | confused |  sudden euphoria
Teď je to tady samá oslava, návštěva a já nevim co. Jediný, co mě na tom štve je omezení soukromí, čili možností cvičit, ale snažím se. A taky mě tu sere špatně umístěný okno v koupelně ve spojení s mým strachem ze tmy - velmi špatná kombinace. Je to buď a nebo, krčit se pod oknem, aby mě nikdo neviděl, jak se sprchuju náhodou a nebo jít za tmy, ale zbláznit se strachy. Občas to řeším tím, že to okno nechám zamlžit :D
Rozhodla jsem se, že sem nebudu psát jídelníčky minimálně do začátku školy, pak uvidím. Dobře, budu upřímná, hlavní důvod je moje lenost :D Ale fakt to neznamená, že se nesnažím jíst zdravě a vyváženě, to si zas nemyslete. Prostě v tom tady dost dobře nemůžu mít řád, což mě štve, takže se zapisováním začnu pravděpodobně někdy začátkem září. :)
Taky se docela rychle blíží moje narozeniny, už ani ne dva týdny. Štve mě to docela. Nějak prostě nechci být starší zase, ikdyž to má jenom výhody. Říkejme tomu "pre-birthday bad mood". Hlavně mě štve, že babička zas začne vykrmovat. Mám jí ráda, ale za tohle bych jí liskla. :D
Volný čas teď vyplňuju četbou a různým DIY. Baví mě to prostě. A včera jsem měla úplně záchvat euforie, když se mi konečně podařila zprovoznit starobylá ruční šička. Taková co držíte v ruce a jen s ní cvakáte :D Ještě to budu muset vychytat, ale začátek mám!
A pohyb se taky snažím mít. Občas jezdíme půlhodinku na kole ráno, někdy ven se psem, ten už je moc starej na kolo, neuběhl by to, ikdyž se tváří, že jo :D A sem tam trochu posilování nebo kardia. Teď jsem dodělala Cassey (blogilates) video "Inner thigh challenge - Drive By" - to byla moje smrt! :D Ale je to fajnový cvičení :D Hlavně u toho zapojíte i trochu ruce na udržení balancu a tak. A pokud jste jako já, tak i břicho, páčto jsem vlastně celou dobu tak trochu v "crunch" pozici, páčto se furt dívám oknem ven a na nohy... :D

P.S.: Mně se tam neuvěřitelně nechce do školy, to je fakt neuvěřitelný. Samozřejmě pár dní předem budu vymejšlet, co si vezmu a tak, ale jinak... ááááá!

happier

23. července 2012 v 15:08 | confused |  sudden euphoria
Jak se máte? :)
Já se mám skvěle, opravdu jsem potřebovala prázdniny. Děsí mě ale, jak rychle ubíhají.
Začla jsem číst knihu od Jillian Michaels - Winning by Losing. Nečtu ji kvůli hubnutí, ale kvůli zdravé životnímu stylu a přijmutí sebe samé. A taky občas koukám na Daily Dose with JM. Janice je tam skvělá, i Jill :D
Mým cílem už není "hlavně zhubnout co nejrychleji", ale mít lepší život.
Vždycky jsem si vymyslela, jak se změním v milionech věcech najednou, že na to mám, a při prvním pokusu jsem selhala a bylo to jenom horší. Celý rok jsem se v tom užírala. Ale několik lidí mi pomohlo otevřít oči.
Začínám mít ráda sama sebe a své tělo. Dělám pro sebe dobrá rozhodnutí, ikdyž se přešlapům nevyhnu. Je mi fajn.
A upřímně - stojí to za to. Je to skvělý pocit. Cítím se vyrovnanější, jako lepší člověk. Už jsem definitivně nechala minulost minulostí. Teď spíš přemýšlím nad budoucností. A baví mě to.
Taky jsem se dívala na extended versions všech trí dílů LOTR. Je to film mého dětství, společně s HP, SW a Jurským parkem. :) Dost mě to dojalo, u několik scén jsem brečela. A pak mě dohnalo k slzám i tohle video. Jsem teď čím dál tím víc sentimentální. :D
A přemýšlela jsem nad tím, kdo mě inspiruje. Napadla mě například Ksenia Solo, Nina Dobrev, John Grogan a pak spíš už asi různé fiktivní charaktery...
Co vy? Mějte se krásně!
 


melancholic

12. července 2012 v 18:59 | confused |  screams in the night
Proč je tak děsný počasí?
Chci jít zase běhat. Je to skvělej pocit.
A furt je mi divně. Melancholická nálada?
Zase plánuju spoustu věcí. Plánování je fajn. Ale plnění je horší, že.
Jsem strašná. Chvíli se sama sobě líbím a za moment si zas připadám jako stvůra.
Shit happens.
Co když se to nikdy nezlepší?

Sn.: 250 g jogurt (přidané kakao a cukr)
Sv.: -
O.: malá miska "guláše" (brambory, fazolovorajčatoněco) + 2 palačinky, zmrzka, ovoce, polité čokoládou (nestihla jsem odmítnout)
Sv.: -
Ve.: cottage 150g + trocha šunky a sýra + 2 tousty (jako včera)
Dnes to jde, ale zmenšila bych večeři.

Pohyb: nějaké posilko bude snad, uvidím :D
Pitný režim: 2-2,5l přibližně (voda + čaj)

exhausted

11. července 2012 v 19:48 | confused |  sudden euphoria
Dnešek je divnej den.
Dostala jsem to a zase je mi výjimečně celej den strašně, až na zvracení.
Dívala jsem se na několik dílů Step Up (což totálně nechápu proč je v "češtině" Let's Dance :D) a na Perfect body. Všechno jsou to skvělý filmy. Step Up je klasika, miluju tanec. A na Perfect body se můžete kouknout i na YT. Poslední dobou jsem si zamilovala filmy a seriály o gymnastice. V Perfect body a seriálů MIOBI měly hlavní představitelky nakonec anorexii, v PB ještě bulimii ta další. Oboje doporučuju, je to fakt skvělej film a seriál. Vážně.
Večer se musim dokopat ke cvičení. Prostě musim.
Jak říkám, dnešek je fakt divnej den.

endorphins

10. července 2012 v 20:00 | confused |  sudden euphoria
Je tu bratrův kámoš, na týden. Bála jsem se, že mě to bude omezovat, ale spíš naopak. Matka různě vaří, pracuje a tak, s tím jí pomáhám. A oni si dělají co chtějí a jsou většinou venku a vstávají pozdě. Což mi dává možnost cvičit líp (nemuset se zavřít v koupelně, potřebuju soukromí) a zároveň mám další čas, když vstanu "dřív" - tak kolem osmé, klidně deváté, ale já jsem pro tu osmou. Takže se chci někdy zase vykopat běhat, teď to s těma bouřkama nešlo moc (výmluvy...).
S jídlem to teď není nic moc, ale snažím se. Do cvičení se většinou aspoň trochu dokopu, ale je to boj :D Mám to dokonale vysněné, jaká se vrátím v září do školy. Pořád stejně vysoká, ale teď ještě dlouhovlasejší (teď tak do půlky zad), krásnější (lepší pleť,...), štíhlější, opálenější, ... Chci, aby mě chtěli. Chci aby si uvědomil, čím pohrdal. Bude to tak. Musí.
Prosím.

Sn.: 100g cottage, rohlík + trochu čokoládu (s oříškami) + 3 ovesné sušenky
Sv.: -
O.: porce rýže s fazolemi a troškou masa + zmrzlina s ovocem a 3 sušenkami
Sv.: 35g cottage s trochou jahod a malin
Ve.: 3 kolečka bílé klobásy '(nebo co to bylo :D), malý kousek opečeného chleba, nektarinka
Ve2.: miska nachos pálivých (z donucení matky)

Pohyb: 200 sklapek, 200 dřepů, procházka, chvíli badminton, 100 kliků
Pitný režim: voda (asi tak ty 2-2,5 litry) + hrnek šaje

not good enough

7. července 2012 v 22:15 | confused |  screams in the night
Je mi divně. Jakoby dobře, ale vlastně ne. Melancholická nálada, řekněme. Spíš ale k tý špatný.
Přijde mi, jako by nic nemělo smysl. Prostě nic. Že prostě čas plyne.
Že jím moc, když jím takhle. Je to blbost, ale přijde mi to tak prostě. Když já VÍM, že to není moc, ale moje hlava si to usmyslela.
Přijde mi, že z těch třech sušenek určitě přiberu. Že nikdy nebudu dost dobrá. Jsem dobrá prakticky ve všem, možná někdy i nadprůměrná, ale najdou se lepší. Nemám to něco, s čím by si mě lidi spojovali.
Vždycky když jím nebo tak prohodím, že mám na něco chuť, jen tak mimoděk... matka řekne, že furt žeru, bratr zase že budu tlustá, že žeru a nic nedělám - žertují, vím to, ale vždycky to zabije další kus ve mě. Vždycky si připadám, že nebudu dost dobrá pro ně. Pro nikoho. Radši řeší, že bratr měl trojku, než že já mám vyznamenání na prestižním gymplu. Mám dvojky nějaké - nejsem dost dobrá.
I AM NOT GOOD ENOUGH. I AM NOTHING.

Jídelníček:
S.: -
Sv.: -
O.: trochu mletého (rádoby karbanátek?) a pár brambor
Sv.: půlka banánu, nektarinka, 3 sušenky
V.: půl krajíce chleba s pomazánkovým máslem, trochu sýra (asi gouda)

Pohyb: procházka, 100 kliků, strečink
Pitní režim: tak 2l určitě, nejsem si jistá

running

2. července 2012 v 18:38 | confused |  sudden euphoria
Pořád se mám docela skvěle. Pomáhá mi bejt "pryč z civilizace", opravdu jsem si potřebovala vyčistit hlavu a utřídit si všechny myšlenky. Mám takovou trochu kreativní náladu, ikdyž zatím spíš jen předstupeň, že cítím, že brzo začnu dělat něco kreativního. Zní to zvláštně, ale tak to mám.
Teď už to je asi čtvrtý den (v kuse) co správně jím (víceméně) a každý den aspoň trochu cvičím. Třeba dneska jsem běhala 30 minut ráno, kolem pátý jsem dělala tabatu (děláte někdo tabaty? intervalové tréninky?), pak trochu výpressy (snažím se, natažený nohy zatim nedám u země, ale nad ní už jo) a nakonec trochu yogy, že jo.
Mám takovej pocit jako bych ztloustla, ikdyž to je blbost, asi ta váha tady mě stresuje. Takže jsem si řekla, že se do neděle nezvážím, až v neděli ráno (přijede bratrův kamarád) a to si i přeměřím míry asi. Dnes ráno jsem si zapsala všechny možný míry, váhám jestli je mám sem dát... co myslíte?
Došlo mi, že mi hodně s "duševní vyrovnaností" pomáhá deník. Ne myslím huboucí, ani klasický "milý deníčku, dnes jsem viděla slona" deník. Píšu si tam hlavně různé myšlenky co mě napadly přes den, moje pocity, někdy si tam skicuju, mám tam odpočet do konce prázdnin, takovou barevnou stránku, kde si vždycky udělám barvama tvary nějaké, když se cítím špatně a takovéhle věci. Pomáhá mi to. Máte taky deník?
Mějte se krásně!
confused (not so much, not anymore)

champion

1. července 2012 v 19:44 | confused |  sudden euphoria
Mám se skvěle.
Jím tak tři až čtyři krát denně. Zdravě, popřípadě malé "prohrešky" jako trochu malé čokolády nebo vodová zmrzlina v tomhle vedru. Každý den dost chodím, až na to bude počasí, tak začnu i běhat (ráno prší, v tom vedru to nedávám a taky jsem líná. :D), zkouším teď dělat každý den tabatu, jestli budou výsledky, k tomu nějaký další workout a takhle. Doufám, že budou poznat výsledky. Potřebuju hlavně zpevnit a zvýšit kondičku. Držte mi palce, kočky.
Štve mě, že na chatě nemáme moc extra váhu, takže vím spíš jen přibližně jak na tom jsem (přibližně jakože +-2 kg :/). Ale někdy až si vzpomenu před snídaní ještě si změřím a zapíšu míry, pak to hodím i sem s celkovým přehled. Chtěla jsem to udělat už dneska, ale matka udělala náhlý nálet na koupelnu, tak se mi to totálně vykouřilo z hlavy.
Už se dokonce i přestávám cítit provinile, když jím "velké" porce. Uvědomuju si, že na snídani to je v pořádku, a že navíc jím zdravě, takže nemám co řešit. Jako motivaci jsem si koupila takové fakt minimini šortky na tělocvik, takže do nich musím mít bezvadné nohy. A zbytek těla, samozřejmě.
Kdybyste chtěla některá spřátelit, tak napište, mám teď spoustu energie, že mám chuť jí rozdávat :D
Držte se, bude líp!
confused

balanced

29. června 2012 v 19:34 | confused |  sudden euphoria
Zamilovala jsem si yogu, streching. Zatím nejsem moc ohebná, nikdy jsem nebyla od přírody, ale o tom to je - překonávat se. Mít pořád vyšší cíle. Budu ta křehká, ohebná, ale zároveň silná dívka. Vím to.
Yoga mi pomáhá. Zklidním si u ní myšlenky, cítím celé své tělo, uvědomuju si sebe. Vždycky se těším, až se zase protáhnu. Ikdyž to bolí a občas mi to nejde. Stojí to za to. Když někdy vynechám workout, je to pro mě lepší než vynechat yogu. Je to zvláštní.
Tak trochu mi přináší ten slavný duševní klid. Už můžu s čistým svědomím říct, že se mám dobře.
Byla jsem zatím jen jednou běhat, ale vím, že půjdu znova. Prázdniny mi začínají docela ideálně, vím, že se budu mít skvěle. Cvičím, dělám yogu, jsem aktivní, čtu si, píšu si s lidma na interpals, chci se víc věnovat jazykům, budu víc kreslit, víc psát, víc se hýbat, líp jíst. Začínám být lepší. Začínám být se sebou spokojená. Přestávám se stydět za sebe jako dřív.
Taky jsem si začala vést deník, další věc co mi pomáhá. Je to divný pocit, když nikdo neví, jak špatně jsem na tom byla psychicky, jenom jsem to většinou dobře skrývala. Nikdo neví, že tohle nedělám jen "pro sebe, rpto moje tělo, pro zdraví". Je v tom mnohem víc.
To moje heslo - za lepší zítřky - mi začíná připadat nadějné.
Naděje.

P.S.: Je docela úsměvné, že se nejvíc děsím toho, že se mi zmenší moc prsa, až zhhubnu...

Kam dál