Leden 2012

useless

31. ledna 2012 v 19:05 | confused |  screams in the night
Přijde mi, jako by mi všechno utíkalo mezi prsty. Chvíli bylo všechno perfektní, téměř jako v perverzní pohádce. A pak ve vteřině nastal zlom. Všechno se začalo hroutit. Nepoznávám se. Nechtěla jsem, aby to dopadlo takhle. Ale jsem ráda, že ve mě ještě nezemřel ten věčný optimista. Pořád se trochu řídím heslem "Everything's gonna be okay in the end. If it's not okay, it's not the end.".
Když řeknu kámošce, že mě někdo nemá rád... nejdřív si ho splete s někym jiným a napíše na to jen "tvl, no blik...". Pak napíšu, koho jsem myslela a odpověď "proc by ses mu mela libit?". Potěší. Sebevědomí mi fakt brutálně kleslo za posledních pár dní. A to předtim nebylo nijak vysoký. Pro nikoho jsem nikdy nic neznamenala. Všichni na mě serou. A já se pořád jen usmívám, dělám šťastnou patnáctku a nesundavám masku. Stejně to nikoho asi nezajímá...
Dneska jídelák psát nebudu. Vysvědčení - vyznamenání - celý den jsem chodila, jedla tak nějak za cesty, samý junk food.
Napravím to, junk food mi za to nestojí! Nothing tastes better, than skinny feels. K pití hodně vody, trocha coly. Zase jedna cigareta. Měla bych přestat dřív, než budu závislá.
Je mi hrozně. Fyzicky i psychicky. Prosím, napište mi někdo. Něco. Potřebuju pomoct.
Jako bych to nebyla já. Jako bych ztrácela sama sebe. Neznám se. V zrcadle vidím jiného člověka.
Prosím.
fucked up confused

decided

30. ledna 2012 v 19:28 | confused |  sudden euphoria
I. chodí s H. Věděla, že se mi H. líbí líbil. Ale co, že. Vždycky když je vidím... vzpomenu si na jednu noc na lyžáku. Kdybych neodešla, protože jsem si říkala, že už je dost pozdě. Kdybych tam zůstala. Mohla bych tam být místo ní teď já. Ale přeju jí to, přes to všechno. Vidím, jak je s ním šťastná. Strašně jim závidím.
Přestalo mě zajímat, co si o mě ostatní myslí. Prý se líbím prvákům. Haha. Úplně v pohodě jsem se začla bavit trochu s lidma, který vůbec neznám. Prostě tak, koho to zajímá že. Po škole jsem zase měla cigaretu. Jen půlku, s kámoškou. Ale zítra prý zase. Neni to dobrý, ale chutná mi to. Stejně jako alkohol. Jsem hrozná. Nevermind.

Sn. -
Sv. -
O. rohlík se šunkou + jablko
Sv. 2 kousky čokolády
Ve. domácí houska + malý kousek grilovaného kuřete
drink. spousta vody
work-out. 20 min běhání po schodech, 30 širokých kliků, 50 sklapek, 50 mai (kopy z karate, na každou nohu)

Takhle by to šlo. Do školy si začnu brát svačiny, ať se je nemusím kupovat. Ani obědy si nebudu moc kupovat, nemám prachy. Maximálně mi to kluci zaplatí. Nebudu nikoho vyžírat. Chci cvičit ještě víc, ale to bude hodně podle času a tak. Taky je mi nějak špatně poslední dobou. Shit. Do jara chci mít 58 kg max. Těším se na šortky.

on my way

29. ledna 2012 v 18:26 | confused
Jak jsem řekla.
Budu mít sexy postavu.
Budu lepší.
Nejlepší.
Ve všem.
Prostě to tak bude.
V menu jsou mé údaje.
Nechci spadnout do anorexie.
Chci mít vysportovanou postavu.
Budu mít.
Za lepší zítřky!
confused

used

28. ledna 2012 v 19:18 | confused |  sudden euphoria
Friday's party hard.
Já s N. a N. Pak přišly A. s R., nepřidaly se, chtěly nás spíš "zastavit". Vodka se spritem. Něco v ní bylo, nebyla čistá, byl to pěknej humus. Ale vypily jsme to. Dělaly jsme zajímavý věci. Šly jsme pak do školy na záchod. Potkaly jsme tam několik lidí. H. s I., A. bez P., dál K., J., ... R. se rozešla s J. Byli spolu jen chvíli. Chudáci, docela smutný. Prej jsem mu pak kecala nějaký blbosti. Monology. Znám se.
Pak jsem měla poprvý cigaretu. Chutnalo. Dala bych si znova. Jsem hrozná. Večer jsem byla znova ve škole za klukama se kouknout, jak hrajou florbal. Dělali si ze mě trochu srandu, ale byli milý hrozně.
Napadla mě jedna věc. Jak se po lyžáku spárovali trošku. Když teď občas vidim, jak se jich kluci dotýkaj a takhle... Dřív dělali to samý mě, ale nic to pro ně neznamenalo. Physically a virgin, mentally a whore. Už mi kámoška říkala, že jsem děvka a to jsem se ani nelíbala nikdy. Ale sahat jsem nechala hodně lidí. Whatever. Mě maj pořád ráda jen H, V a F. Ani jeden nic moc. Hodný, ale já jsem povrchní moc. To rozeberu pozdějc.
Mám se dobře. Mám je ráda. Budu forever alone, jak to tak vidim. Vždycky když je 22:22 tak si něco přeju. To samý furt dokola. Třeba se to splní. Jednou...
confused more than ever before

moody

25. ledna 2012 v 20:25 | confused |  sudden euphoria
Nechápu, jakou mám náladu. Začla jsem se dopovat kafem. Z automatu. Ten humus mi dokonce chutná. Cvičím, píšu si jídelníčky, zhubnu prostě. Mám do toho tolik energie jako nikdy. Možná to začnu psát i sem, to ještě promyslím, ale asi by mi to pomohlo. Jak říkám, promyslím to. Všichni okolo mě se začínají párovat. O mě sice projevují zájem tři kluci, ale mám je ráda jen jako kámoše. Jednoho z nich ani tak. Ty dva fakt hodně, ale prostě kámoši. Je mi líto.
V pátek zřejmě půjdem pařit. Pít, kouřit možná. Uvidím, jestli se kámošce do toho povede zatáhnout starší kluky. Docela bych se opila a měla s ním úlet. A pak třeba vztah, že jo. Líbí se mi jeden australan a jeden kluk, co propadl, kudrnatej, vysokej, namakanej. Až se trochu víc změním, třeba je zaujmu. Rodí se mi v hlavě plán docela.
Miluju ty kluky prostě. Teď myslím spolužáky. Dneska jsme si pěkně udělali prdel z kámošky, ona si toho snad ani nevšimla, ale já myslela, že mi umřou břišáky. Miluju, miluju, miluju.
Jo, myslim, že sem začnu psát o mým hubnutí, to mě nakopne a to potřebuju. Je celkem blbý, že by mě nakopávalo jen kafe. Ale teď jsem do konce měsíce bez peněz, takže cajk. Hubnu s kámoškou, konečně jsem našla nějakou, se kterou to něni o tom "hubneme, takže se přežerem jedině sami, ať nás nikdo nevidí, ale hubneme"! Cvičim, cvičim a baví mě to. Češtinářce se líbí moje fejetony. Zjistila jsem, že píšu jedině ironicky.
No nic, napíšu zase později.
Mimochodem, budu mít vyznamenání. Snažim se doma naoko chovat jako vzorná dceruška. Kompenzuji průser s alkoholem. Ďábelský plán. Jsem soutěživá perfekcionistka. To často všechno dělá těžší. Nevermind.
kinda confused

inovation

16. ledna 2012 v 21:35 | confused |  screams in the night
radikální změna. tři dva jedna teď. těším se, až půjdem znovu pít, potřebuju zapomenout, odreagovat se. nevadí mi, že mě nejlepší kámoška nazvala děvkou. pověst děvky by mi vyhovovala. zhubnu, hodně. ostříhám se, obarvím na red. chci si udělat piercing. do rtu nebo do obočí ve studiu. pupík nebo ucho bych píchla i sama. možná tetování, ale pro začátek jenom hennou. chci nechat minulost za sebou. moje nový já. začnu kouřit, teď jde o to co. neposlouchejte mě, půlka z tohohle dává hlubší smysl jen mě. vlastně víc než půlka. všechno. zní to povrchně, egoisticky. není. nehoním si ego. mám sebevědomí pod bodem mrazu, morálka, ideály nebo hodnoty mi nic neříká. jsem jiný člověk. horší člověk. nevermind.
desperate bloody

illusion

15. ledna 2012 v 17:40 | confused |  screams in the night
Nálada se mi mění jako na horské dráze. Zjišťuju, že vcelku platí heslo "Když se nic neposere nic po ránu, tak se všechno posere po poledni". Od rána jsem měla výbornou náladu, naprosto bezdůvodně. Krasné počasí, procházka se psem, žádné starosti, že jsem bez make-upu s rozcuchaným drdolem. Nic. A teď mám zase náladu a sebevědomí hluboko v prdeli. Připadá mi, že mě nikdy nebral vážně. Jen hračka.
Jak ho můžu mít pořád ráda po tom všem?

Ale nejde jen o něj. On už je spíš jen takový povrchní problém, dostávám se z toho. Asi jsem prostě potřebovala tuhle pomyslnou facku. Ale myslím, že budu napořád litovat, že jsem tam nezůstala ještě o chvíli dýl. Protože "co kdyby". Jsem ráda, že si teď nemůžu úplně stoprocentně vybavit, kam jsem schovala žiletku. Vím, že by se mi ulevilo, ale vím, že bych zároveň litovala.
Jednou něco zkusíš a nemůžeš na to přestat myslet.

Chci udělat něco špatnýho. Nevim. Třeba se zase opít jako před Vánoci. Prachy mám, parťáky taky. Jo, v pondělí to naplánujem. Chci zkusit vodnici a cigára. Chci jít do nějakýho klubu a políbit někoho, koho si nebudu příští den pamatovat. Jo, je mi 15 a ještě nikdy jsem se nelíbala ani neměla kluka (logicky). Za poslední dva roky jsem zabila svojí morálku. Přestala jsem ctít ideály a hodnoty.
Vlastně ne, jen jsem je pohřbila hodně hluboko.

Už to o mě nahlas řekla nejlepší kámoška, že jsem děvka. Ne přímo a nemyslela to tak, ale co když měla pravdu? Dřív bych někoho takovýho odsuzovala. Teď si to užívám. Ne, teď je mi jen všechno u prdele. Nasadila jsem si masku, kterou už asi nesundám. Stala jsem se tou maskou. Skoro nikdy neukazuju city, emoce. Děsí mě, že by někdo věděl, jak se doopravdy cítím. Ale přitom chci, aby to "někdo" chtěl vědět. Aby mě chápal, rozuměl mi.
every minute of your life you are dying...

confused

13. ledna 2012 v 21:39 | confused |  screams in the night
No páni. Týdenní kurz lyžování a běžkování. Nemůžu se rozhodnout, jestli byl úžasný nebo naopak.
Lyžovala jsem poprvé, byla nejlepší ze začátečníků, přirozený talent, egoista jako prase, miluju to. Běžkování ujde, to jsem dělala už dřív. Ale lyže jsou lepší. Večerní lyžování nemá chybu. Spadnout z kotvy je taky sranda, že.
Instruktoři byli bezva. Billyho máme na zemák, na kurzech je boží. Bětka a Péťa byly taky bezva, ale tolik jsem je nepoznala - jiné družstvo. A nakonec nejlepší Ondra. Vedl naše družstvo začátečníků. Čtyři kluci, Ondra a já. Je to nejlepší, bejt tam jediná holka. Samozřejmě, když jsem uklouzla, nejeli mi lyže nebo cokoliv, zásadně mě chytal za zadek. Nepředstavuju si pod tím nic extra, ale nevadilo mi to. Nebo ty vtípky typu, že mě zezadu obestoupí ve frontě na lyžích, takže jsem na sobě namáčklý - se slovy "tohle děláme spolužačkám, škoda, že tu nejsou". A. mi to zase udělal na běžkách. Jsou milý.
Začátek lyžáku jsem strávila s klukama. S H. jsme pak v jednu ráno skončili sami v posteli - nic se nedělo, ani polibek nebo tak, jen jsme leželi, povídali si, usínali. Bylo to krásný, ale evidentně to pro něj nic neznamenalo. A. se ožral a zase mi šahal různě etc. Znáte to. Říkala jsem si, jak to bude bezvadný. Prvotřídně naivní. A začal chodit s P. To jsem neřešila, jen mi bylo líto R. - má ho pořád ráda. A pak náhle poslední večer vidím spolu H. a I. Nejdřív jsem si říkala, že H. přece objímá každou a navíc I. ví, že ho mám ráda a takhle. V tu chvíli začal ten neuvěřitelnej zmatek v mý hlavě.
Večer pak za mnou I. přišla, bylo vidět, že chce o "nčem" mluvit, ale chvíli trvalo, než to vyklopila. Prý se to prostě stalo, líbali se, podobně, jak když jsem s ním byla já - kdybych zůstala dýl, možná bych tam teď byla místo ní já. Kdo ví. Prý s ním nechce nic mít, byl to úlet, snad na to on zapomene. Pak byla celou noc s ním. Až do rána. Myslim.
Moje sebevědomí kleslo hodně hluboko pod bod mrazu. Cítím se jako zrazená děvka. Nevim proč. Ale říkám si, že mi to patří. Mám takovou sebedestruktivní náladu. Psychicky i fyzicky. Co z tohohle ještě bude?
Můžu mít zlomený srdce, když mě stejně nikdy neměl rád?
Můžu ho mít ráda, když mě prý zradil, jen využíval a nikdy o mě nestál?

unexpected

1. ledna 2012 v 19:03 | confused |  screams in the night
Haha. Zase mě našli lidi z reálu. Teď už mě nenajdou. Tentokrát jim nedám žádná vodítka.
Za poslední dva roky jsem se hodně změnila. Dřív premiantka, teď lepší průměr. Začla jsem si líčit. Ostříhala si vlasy. Změnila styl. Změnila školu. Oslavila 15. narozeniny. Ale hlavně "vnitřně" jsem se změnila.
Dřív bych nepomyslela na alkohol, teď jsem se před Vánoci opila. Tři dny po sobě. Party hard. Naše parta je nejlepší totiž. Sice dva z nich udělali pěknou sviňárnu, ale tak shit happens. Já se přes to už přenesla. Ostatní jim asi tak snadno neodpustí. Dřív bych ani nepomyslela na drogy. Teď bych neměla nic proti, zjistila jsem, že táta hulí trávu. Kámoš si ze mě dělá prdel. Když se my dva tak vyznáme přece. Vtípky neomrzí.
Dřív byl vodvaz, když tě kluk plácnul přes zadek. Teď mi za tři dny šahali asi čtyři kluci bůhví kam, taky si z toho půlku nepamatuju. But I don't really give a fuck. Stane se. Měla jsem období, kdy jsem se řezala. Občas to furt udělám, když je nejhůř. Začla jsem si všímat lidí, co se řežou. Dřív bych to nepoznala.
Všechno mám v rodině. Alkoholismus. Závislost na drogách tvrdších než tráva. Rozvody. Obezita. PPP všeho druhu. Závislost na počítači, etc. Jo, je toho hodně. Uvědomuju si to. Ale baví mě balancovat na ostří nože. Baví mě zjišťovat, kam až bych byla schopná zajít. Prostě mě to baví.
Chci si obarvit vlasy na rudo. Chci se odstěhovat do ciziny. Chci pierc do pupíku. Možná nějakej další. Tetování, nejdřív bych dala hennou. Chci zkusit bungee jumping. Chci jezdit na motorce. Já toho chci.
Předsudky si strčte někam.
těší mě, bloody